Skazená mravnosť zapríčinila rozpad Ríma?
Edward Gibbon údajne už v roku 1775 popísal vnútornú situáciu v Rímskej ríši tesne pred zánikom:
- Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
- Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
- Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečuji o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.
- Literatura a umění se stávají bezduchým. vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.
- Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.
- Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a tak zvané celebrity.
- Daňové zatížení obyvatelstva stále roste.
- Stát podporuje parazitov a lidé se vyhybají práci.
- Úroveň vzdělání rapidně klesá.
- Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
- Přestává se vyrábět a pěstovat, potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.
- Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
- Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.
- Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.
- Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti, zisku, udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.
- Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.
- Šíří se cynismus.
- Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.
- Do země přichází velké množství cizinců.
- Politikové neprosazují tvořivý životný štýl, jenom nabízejí zábavu a státní podpory (chléb a hry)(konzumný životný štýl).
- Občané stále na všechno nadávají ale nejsou schopný dohodnout se na rozumných řešeních.
O úlohe mravnosti v živote spoločnosti píše aj A. Konstantinov:
«Můžeme se přesvědčit, že od pradávných dob má mravnost a čest daleko větší váhu než meče, šípy a sloni, tanky a střemhlavé nálety bombardérů. Ke všem pádům impérií, států a dalších politických organizací dochází po ztrátě mravnosti. Je to jediná příčina katastrof v celé historii, a jestliže takto prozkoumáme příčiny téměř všech kataklysmat, můžeme prohlásit, že ta jejich destrukce je vlastně sebedestrukce. Až se pro všechny lidi stane čestná a namáhavá práce něčím nezvyklým, jaká budoucnost může čekat lidstvo? Kdo potom bude krmit, oblékat, léčit a převážet lidi? Jak dnešní bezectní lidé dokážou provádět vědecké a lékařské výzkumy? Generace zvyklé na čestný způsob života musí vymřít v průběhu následujících dvaceti let, a potom dojde k obrovské dějinné katastrofě v podobě široce rozšířené technické monokultury, jejíž základy jsou dnes tak usilovně zaváděny ve všech státech...»
(Uvedeno podle textu knihy: A. Konstantinov, Zářivý most, 2. vydání, podle publikace na webu: https://noogen.2084.ru/Efremov.htm; viz také: Ivan Antonovič Jefremov, Korespondence s vědci, Nevydané práce, Ruská akademie věd, série Vědecké dědictví, 22. díl - M.: Věda, 1994).
Malba ktorá sa našla v Egyptskom chráme taktiež napovedá o mravnosti Egypťanov v dobe úpadku:
Tieto skutočnosti môžu nasvedčovať že pravidlo: "Velkú civilizáciu nejde dobiť zvonku, pokial sa sama nezničí zvnútra" skutočne platí.