Skazená mravnosť zapríčinila rozpad Ríma?

Edward Gibbon údajne už v roku 1775 popísal vnútornú situáciu v Rímskej ríši tesne pred zánikom:

1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečuji o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.
4. Literatura a umění se stávají bezduchým. vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.
5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.
6. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a tak zvané celebrity.
7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste.
8. Stát podporuje parazitov a lidé se vyhybají práci.
9. Úroveň vzdělání rapidně klesá.
10. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
11. Přestává se vyrábět a pěstovat, potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.
12. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
13. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.
14. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.
15. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti, zisku, udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.
16. Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.
17. Šíří se cynismus.
18. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.
19. Do země přichází velké množství cizinců.
20. Politikové neprosazují tvořivý životný štýl, jenom nabízejí zábavu a státní podpory (chléb a hry)(konzumný životný štýl).
21. Občané stále na všechno nadávají ale nejsou schopný dohodnout se na rozumných řešeních.

O úlohe mravnosti v živote spoločnosti píše aj A. Konstantinov:

«Můžeme se přesvědčit, že od pradávných dob má mravnost a čest daleko větší váhu než meče, šípy a sloni, tanky a střemhlavé nálety bombardérů. Ke všem pádům impérií, států a dalších politických organizací dochází po ztrátě mravnosti. Je to jediná příčina katastrof v celé historii, a jestliže takto prozkoumáme příčiny téměř všech kataklysmat, můžeme prohlásit, že ta jejich destrukce je vlastně sebedestrukce. Až se pro všechny lidi stane čestná a namáhavá práce něčím nezvyklým, jaká budoucnost může čekat lidstvo? Kdo potom bude krmit, oblékat, léčit a převážet lidi? Jak dnešní bezectní lidé dokážou provádět vědecké a lékařské výzkumy? Generace zvyklé na čestný způsob života musí vymřít v průběhu následujících dvaceti let, a potom dojde k obrovské dějinné katastrofě v podobě široce rozšířené technické monokultury, jejíž základy jsou dnes tak usilovně zaváděny ve všech státech...»

(Uvedeno podle textu knihy: A. Konstantinov, Zářivý most, 2. vydání, podle publikace na webu: https://noogen.2084.ru/Efremov.htm; viz také: Ivan Antonovič Jefremov, Korespondence s vědci, Nevydané práce, Ruská akademie věd, série Vědecké dědictví, 22. díl - M.: Věda, 1994).

Malba ktorá sa našla v Egyptskom chráme taktiež napovedá o mravnosti Egypťanov v dobe úpadku:

Tieto skutočnosti môžu nasvedčovať že pravidlo: "Velkú civilizáciu nejde dobiť zvonku, pokial sa sama nezničí zvnútra" skutočne platí.